Faux amis v polštině
Jak jsou si čeština a polština blízké! A přesto si bez bližšího studia navzájem neporozumíme. Čechům připadá polština šišlavá, dětská, ale stejně tak legrační je náš jazyk pro Poláky.
Protože jsem vyrůstala v česko-polském prostředí, připadá mi polština naprosto srozumitelná. Nicméně moje děti, které už vyrůstaly v čistě českém prostředí, polsky nerozumí a s našimi polskými přáteli si povídají anglicky :-O
V obou jazycích máme podobně nebo stejně znějící slova, která však mají úplně jiný význam. Obecně se jim říká faux amis, čili „falešní přátelé“. Jazykovědci dokonce tvrdí, že čím je genetická příbuznost jazyků vyšší, tím je i vyšší počet zrádných slov.
Takže až pojedete do Polska třeba na dovolenou a budete poslouchat předpověď počasí, tak vězte, že „na zachodzie“ nemá nic společného s povětrnostními podmínkami na toaletě, ale že se jedná o „západ“ jako světovou stranu. Pokud si budete chtít na Baltu vyjet „lodí“, tak nebuďte překvapeni, že vás pošlou na „statek“.
K mému nemalému překvapení nemá slůvko „kibel“ nic společného s naším kýblem, ale označuje hovorově „záchod“.
„Właśnie“ neznamená vlastně, ale „právě“, a pokud „vlastně“ potřebujete, tak použijte „właściwie“.
Takže pozor na faux amis (která se najdou mezi mnoha cizími jazyky), abyste se nedostali do situace, kterou Poláci označují jako „czeski film“, tzn. situace, ve které nikdo neví, o co tady vlastně (pardon: właściwie) jde.
Klíčová slova: Polština
Andrea Lippová
18. 7. 2022