Taky se vám někdy zdá, že cizímu jazyku věnujete mnoho hodin, znáte hodně teorie gramatiky, děláte cvičení, čtete různé texty, třeba i knihy, ale když se máte domluvit s rodilým mluvčím, je to celkem problém? Tak to je taková úplně normální, ba až tradiční situace, která je výsledkem zajetých učebních metod. Učebnice, gramatika, slovíčka, cvičení a sem tam nějaký poslech. Co s tím? Jak přeměnit pasivní znalost porozumění na aktivní používání? Pojďme se spolu podívat na pár triků a metod, které vás nakopnou pěkně dopředu!

Italština má spád, o tom není sporu. A proto je třeba její rychlost trénovat pěkně hned od začátku.

Je to již neuvěřitelných 25 let, co jsem se učila 2 roky maďarsky. Paní profesorka byla úžasná. I když už si nepamatuji její jméno, její hlas i její uvítací „Sziasztok” si vybavuji docela přesně.

Začátky němčiny nejsou jednoduché. Na rozdíl od angličtiny je potřeba obšírnější gramatický základ, aby se dalo plynule komunikovat. Ale i pro začátečníky existuje vhodně upravená četba.

Tak předně se ho nebojte! Dá se zvládnout celkem snadno a psaní zprava doleva pro vás bude úplně novým prožitkem. Potrénujete i trpělivost a paměť :-) Takže takové „tři v jednom”.

V každém jazyce jsou mezníky, jejichž přehoupnutí může činit potíže :-( V němčině je to obvykle minulý čas, ve španělštině konjunktiv, v arabštině psaní. Pokud „překážku” úspěšně zvládnete, posune vás to o kus dál, dodá velký pocit sebedůvěry. A vrháte se vstříc dalším mezníkům :-)

Tahle německá fráze mi byla připomenuta při jízdě vlakem v Německu, kdy na každém sedadle bylo napsáno Ich verstehe nur Bahnof (a dále to pokračovalo návodem, jak se připojit k WiFi). :-)

La tilde je ve španělštině čárka, kterou můžete najít nad některými samohláskami. Chtělo by se říct, že je to označení přízvuku, ale el acento a la tilde nejsou totéž. Přízvuk mají totiž všechna slova, ale ne u všech slov najdete la tilde (ufff).

Léto, prázdniny, dovolená – čas spojený s lenošením a četbou knih. Čtení cizojazyčných knih je velmi vhodnou metodou pro upevnění a rozvíjení jazykových znalostí. A to hned z několika důvodů.

Sama jsem byla zvědavá, který jazyk zde bude převládat. Je to určitě francouzština, i když dvojjazyčné nápisy najdete téměř všude. Druhým jazykem ovšem není němčina!

Jak jsou si čeština a polština blízké! A přesto si bez bližšího studia navzájem neporozumíme. Čechům připadá polština šišlavá, dětská, ale stejně tak legrační je náš jazyk pro Poláky.

Na začátku je to bedna plná neznámých kostiček různých velikostí a různých barev Nevidíte žádné spojitosti, žádné souvislosti. Hromada kostiček vám připadá nepřekonatelná a neuchopitelná. Chce to hlavně trpělivost, výdrž a motivaci. A vidět před sebou cíl.

I po několikaletém studiu cizího jazyka je obtížné porozumět místním dialektům. Během univerzitního studia němčiny jsem na vlastní kůži pocítila, že je mi „Hochdeutsch” mezi místními k ničemu :-O

Zrovna v době cestování se může hodit pár tipů, jak nevypadat jako úplný nevychovanec. Ale tyto rady můžete využít i během roku, třeba na obchodních schůzkách.

Prázdniny a dovolená jsou ideálním časem pro využití cizích jazyků „v reálu”. Pokud jedete do zahraničí, tak se nebojte mluvit. Chyby nikomu nevadí. Nasávejte atmosféru, sledujte zvyklosti, sbírejte materiály a mluvte s „domorodci”. Určitě vaši snahu ocení!

Proč se chceš proboha učit arabsky? Teď v této době?? – Tak to byla ve zkratce první reakce mých rodičů. Žádná chvála, žádné nadšení. Nevadí ...

K tomu budeme potřebovat komparativ a superlativ přídavných jmen. Snad jsem vás neodradila hned na začátku cizími slovíčky, není to nic jiného než stupňování přídavných jmen. Dnes se podíváme na ten komparativ, tzn. 2. stupeň.

Já bych řekla, že je přímo zásadní, pokud se chceme v cizím jazyce posunout na nějakou lepší úroveň.

Co patří k povinné výbavě při učení se cizímu jazyku? Tak především je to vaše rozhodnutí, vaše pevná vůle a vaše cíle. Bez toho s vámi nehne ani ten nejlepší jazykový kurz. Nicméně kvalitní lektor/učitel je také důležitou složkou výbavy. A kombinace obojího je téměř zaručení úspěchu :-)

No tak to věřte, že nejste sami. Většina mých studentů je při první konverzaci velmi nervózní, bojí se říct cokoli v cizím jazyce a pořád se mi snaží vysvětlit, že je na střední škole nic nenaučili a pak ten jazyk dlouho nepoužívali atd. Někteří se dokonce chtějí nejprve učit doma slovíčka, aby mi pak třeba za půl roku mohli zavolat. :-)