Blog

Existuje mnoho rad a návodů, jak mluvit plynně cizím jazykem. Zkusme se podívat na následující tři :-) Vyberte si alespoň jednu a aplikujte ji po celý měsíc, tak se stane součástí vaší rutiny.

Sama jsem byla zvědavá, který jazyk zde bude převládat. Je to určitě francouzština, i když dvojjazyčné nápisy najdete téměř všude. Druhým jazykem ovšem není němčina!

I po několikaletém studiu cizího jazyka je obtížné porozumět místním dialektům. Během univerzitního studia němčiny jsem na vlastní kůži pocítila, že je mi „Hochdeutsch” mezi místními k ničemu :-O

V každém jazyce jsou mezníky, jejichž přehoupnutí může činit potíže :-( V němčině je to obvykle minulý čas, ve španělštině konjunktiv, v arabštině psaní. Pokud „překážku” úspěšně zvládnete, posune vás to o kus dál, dodá velký pocit sebedůvěry. A vrháte se vstříc dalším mezníkům :-)

Co patří k povinné výbavě při učení se cizímu jazyku? Tak především je to vaše rozhodnutí, vaše pevná vůle a vaše cíle. Bez toho s vámi nehne ani ten nejlepší jazykový kurz. Nicméně kvalitní lektor/učitel je také důležitou složkou výbavy. A kombinace obojího je téměř zárukou úspěchu :-)

Zlepšit se v cizím jazyce na základě tradičních kurzů je dost náročná a neefektivní práce. A to hned z několika důvodů.

Každý jazyk má svá zvláštní slova, za kterými se skrývá třeba celý příběh a která se jen velmi těžce překládají do rodné řeči.  Většinou je nelze  přeložit doslovně a je nutné je blíže vysvětlit.

Znáte to. Začnete se učit nový jazyk a všechno v něm je naprosto „cizí”. Slovíčka vám nic nepřipomínají, máte problém si je zapamatovat, gramatika má úplně jiná pravidla než ve vaší mateřské řeči. A pak...jednou …přijde konečně TEN moment!

Budete se divit, ale katalánsky se domluvíte až s deseti miliony lidmi. Největší počet žije samozřejmě v Katalánsku (hlavní město Barcelona) , Valencii, Aragonu a na Baleárech (tzn. Mallorca, Menorca, Ibiza a Formentera). Avšak katalánština je také jediným úředním jazykem v Andoře, dále pak existuje několik menších regionů ve Francii a na Sardinii, kde si můžete katalánštinu procvičit :-)

Taky se vám někdy zdá, že cizímu jazyku věnujete mnoho hodin, znáte hodně teorie gramatiky, děláte cvičení, čtete různé texty, třeba i knihy, ale když se máte domluvit s rodilým mluvčím, je to celkem problém? Tak to je taková úplně normální, ba až tradiční situace, která je výsledkem zajetých učebních metod. Učebnice, gramatika, slovíčka, cvičení a sem tam nějaký poslech. Co s tím? Jak přeměnit pasivní znalost porozumění na aktivní používání? Pojďme se spolu podívat na pár triků a metod, které vás nakopnou pěkně dopředu!

Proč se chceš proboha učit arabsky? Teď v této době?? – Tak to byla ve zkratce první reakce mých rodičů. Žádná chvála, žádné nadšení. Nevadí ...

No tak to věřte, že nejste sami. Většina mých studentů je při první konverzaci velmi nervózní, bojí se říct cokoli v cizím jazyce a pořád se mi snaží vysvětlit, že je na střední škole nic nenaučili a pak ten jazyk dlouho nepoužívali atd. Někteří se dokonce chtějí nejprve učit doma slovíčka, aby mi pak třeba za půl roku mohli zavolat. :-)

Já bych řekla, že je přímo zásadní, pokud se chceme v cizím jazyce posunout na nějakou lepší úroveň.

Kde čerpat materiály pro ustálená slovní spojení a fráze? Výborným zdrojem jsou knihy! Doporučím třeba sérii knih z vydavatelsví Edinumen. Knihy jsou rozděleny do šesti kategorií podle obtížnosti a jedná se o ORIGINÁLNÍ příběhy, nikoli o zjednodušenou četbu. Autor tedy píše s ohledem na úroveň čtenáře.

Italština má spád, o tom není sporu. A proto je třeba její rychlost trénovat pěkně hned od začátku.

Je to již neuvěřitelných 25 let, co jsem se učila 2 roky maďarsky. Paní profesorka byla úžasná. I když už si nepamatuji její jméno, její hlas i její uvítací „Sziasztok” si vybavuji docela přesně.

Jak jsou si čeština a polština blízké! A přesto si bez bližšího studia navzájem neporozumíme. Čechům připadá polština šišlavá, dětská, ale stejně tak legrační je náš jazyk pro Poláky.

K tomu budeme potřebovat komparativ a superlativ přídavných jmen. Snad jsem vás neodradila hned na začátku cizími slovíčky, není to nic jiného než stupňování přídavných jmen. Dnes se podíváme na ten komparativ, tzn. 2. stupeň.