Teaching nebo Coaching?

Jsem ještě učitelka? Nebo už koučka v cizím jazyce? Kde je ta hranice? A kdy se to vlastně stalo? Od kdy mluvíme o jazykovém coachingu/koučinku?


Nikdy jsem nebyla zastáncem metody slovíčka – gramatika – cvičení – text – překlad – hotovo – další kapitola. Pro každého studenta mám vždy jiné materiály, jiný přístup, jiná témata. Připadá mi to logické, každý je přece jiný.

Povídáme si o potřebách, kde jsme teď a kam se chceme posunout? Určitě ANO!  Postupujeme podle individuálního plánu, jehož hlavním cílem je podpořit sebejistotu studenta? Ještě důraznější ANO, protože odbourat strach z cizího jazyka je moje top priorita. Věnujeme se výslovnosti a přirozené mluvě? Odpověď zní zase ANO! Poskytuju zpětnou vazbu, doporučuji materiály ke čtení a poslechu, snažím se studenta motivovat, i když se mu „zrovna moc nechce”, mám trpělivost, hledám nové způsoby…? ANO, ANO, ANO! 

Tak to jsem asi spíše coach než učitel, a to už pěknou řádku let :-)

Až budete potřebovat/hledat jazykového coache, tak by vám měl pomoct:

  •  jazyk používat
  •  vycházet z konkrétních situací a tomu přizpůsobit materiály
  •  motivovat vás
  •  klást důraz na přirozenou komunikaci.

A samozřejmě to musí vše vycházet z vašich potřeb. Společně nadefinujete cíl, zamíříte na něj a ukáže se vám cesta. Po té společně půjdete, občas se zastavíte, abyste se podívali, zda jste nějak moc nesešli ze správného směru a půjdete spolu dál. Až budete v cíli, tak se spolu buď rozloučíte, nebo najdete další cíl.

Být coachem a mít důvěru svých studentů je FAJN!

Klíčová slova: Jazykový coaching

Andrea Lippová

25. 5. 2026