Teaching nebo Coaching?
Jsem ještě učitelka? Nebo už koučka v cizím jazyce? Kde je ta hranice? A kdy se to vlastně stalo? Od kdy mluvíme o jazykovém coachingu/koučinku?
Nikdy jsem nebyla zastáncem metody slovíčka – gramatika – cvičení – text – překlad – hotovo – další kapitola. Pro každého studenta mám vždy jiné materiály, jiný přístup, jiná témata. Připadá mi to logické, každý je přece jiný.
Povídáme si o potřebách, kde jsme teď a kam se chceme posunout? Určitě ANO! Postupujeme podle individuálního plánu, jehož hlavním cílem je podpořit sebejistotu studenta? Ještě důraznější ANO, protože odbourat strach z cizího jazyka je moje top priorita. Věnujeme se výslovnosti a přirozené mluvě? Odpověď zní zase ANO! Poskytuju zpětnou vazbu, doporučuji materiály ke čtení a poslechu, snažím se studenta motivovat, i když se mu „zrovna moc nechce”, mám trpělivost, hledám nové způsoby…? ANO, ANO, ANO!
Tak to jsem asi spíše coach než učitel, a to už pěknou řádku let :-)
Až budete potřebovat/hledat jazykového coache, tak by vám měl pomoct:
- jazyk používat
- vycházet z konkrétních situací a tomu přizpůsobit materiály
- motivovat vás
- klást důraz na přirozenou komunikaci.
A samozřejmě to musí vše vycházet z vašich potřeb. Společně nadefinujete cíl, zamíříte na něj a ukáže se vám cesta. Po té společně půjdete, občas se zastavíte, abyste se podívali, zda jste nějak moc nesešli ze správného směru a půjdete spolu dál. Až budete v cíli, tak se spolu buď rozloučíte, nebo najdete další cíl.
Být coachem a mít důvěru svých studentů je FAJN!
Klíčová slova: Jazykový coaching
Andrea Lippová
25. 5. 2026