Přijmi to!
Jazyk je „živý organismus”, který reaguje na změny, mění se, vyvíjí. Každý jazyk má svůj vnitřní systém a logika jednoho není identická s logikou jiného. Proto ne vždy funguje čistý překlad.
A to se netýká jen slovní zásoby. Pokud se učíte cizí jazyk, tak jste si určitě všimli, že je občas obtížné najít ten správný překlad slovíčka. Důvodem může být třeba to, že v tom druhém jazyce ten prvek vůbec neexistuje nebo má posunutý význam. Např. španělské „sobremesa” jedním slovem do češtiny nepřeložíte. Je to čas po jídle strávený příjemným povídáním s ostatními. Nebo portugalské „saudade” odpovídá mixu stesku a lásky k něčemu, co už nemáte, ale jste šťastni, že jste měli. Příkladů bychom našli v každém jazyce hodně.
Složitější je si uvědomit a rozkrýt logiku cizího jazyka, takové „puzzle”, ze kterého se po složení stane krásný a smysluplný obrázek. (Ale jeden díl puzzle vám moc smysl dávat nebude). Pro příklad nemusíme chodit daleko. Systém anglických časů v sobě skrývá úplně jinou logiku než ten český. Naše lineární uspořádání přítomného, minulého a budoucího času se zdá být oproti dvanácti anglickým časům trapně jednoduché. Ale zeptejte se Rakušana, Itala nebo Egypťana, zda chápou rozdíl mezi jít – přijít, dělat – dodělat, jíst – sníst atp. Tam, kde my používám předpony, přípony a různá doplňková slovíčka, si Angličan vystačí s využitím časů. Proto svým studentům často říkám: „Ano, vytvořil jsi to správně, teď záleží jen na tom, co mi chceš vlastně říct. (Chceš mi sdělit, že je to uzavřené a stalo se to v minulosti, nebo to v minulosti začalo a pořád to trvá, nebo vidíme důsledky nějakého děje v minulosti?)”
Proč to často nefunguje? Protože nechceme akceptovat ten fakt, že to mají JINAK. Nechceme tu JINAKOST přijmout. Přitom by se nám všem tolik ulevilo (studentům i učitelům :-) Věty typu: „To mají tedy složité. To nikdy nepochopím. Ti to teda mají debilní. Kristepane, proč to nemůžou říkat jako my?” nás nejenom neposouvají dopředu, ale přímo nám blokují chápání cizího jazyka.
To nejdůležitější proto není nabiflovat se nepravidelná slovesa ve všech tvarech, ale ochota a připravenost pustit se s otevřenou myslí do něčeho úplně nového. Učit se cizí jazyk – to není jako podívat se do zrcadla a vidět sám sebe, je to spíše jako otevření cizích dveří, za kterými se skrývá velké dobrodružství.
Klíčová slova: Tipy na výuku, Angličtina
Andrea Lippová
29. 7. 2026