Vystoupila jsem ze své komfortní zóny
A to ve vysoké míře. Studenti teď se mnou musí mít trpělivost, protože pracuji na projektu na Slovensku. Dělám úplně novou práci, mám nadřízené, musím poslouchat a nejsem pánem svého času :-O Proč to dělám?
Nemám moc ráda rutinu. A i když se snažím připravovat své kurzy pro studenty co nejpestřeji, nejde to do nekonečna. A rutina mne trochu začala požírat. Mozek pracoval v úsporném režimu, a i přes všechny cizí jazyky, kterými se zabývám, se jedná stále o velmi podobný druh činnosti.
Rutina může být otupující a zesilovat pocit vyhoření. Naopak vyskočení z ní přináší obohacení a pocit uspokojení, když výzvu zvládnete. I ve vyšším věku se mohou díky plasticitě vytvářet nová mozkové spojení, čímž se zeslabuje pocit stagnace.
Někdy si sice „nadávám”, zda jsem to měla zapotřebí, ale vidím, že to přináší nové nápady ve všech životních sférách a celkově mě to (možná paradoxně) zklidnilo. Zvládám věci, které jsem nikdy předtím nedělala. A to přináší KLID.
Nemusím si nic dokazovat, z toho věku už jsem pryč, takže mi tolik nevadí, když není vše perfektní a mohu se učit z chyb (svých i jiných). V každém novém člověku v mém okolí vidím inspiraci a nasávám všechno nové, zjišťuju, že to jde, že to umím, že to zvládnu.
A mí studenti? Podporují mě. Vybrala jsem si dobře :-)
A na oplátku jim jejich učitelka o něco „povyroste”, bude namotivovaná a plná nové inspirace. Takže WIN-WIN!!
Klíčová slova: Zajímavosti, Tipy na výuku
Andrea Lippová
16. 4. 2026